Prince za chvíli známe už 35 let, jaké byly jeho hry?
Dlouho jsme neřešili, co se stalo s nějakou herní sérií, takže nás napadlo to tady oprášit, vyhnat pavouky a znova si připomenout nějaký pecky. Co se stalo s princem?
Ačkoliv v této rubrice řešíme hlavně hry, které naposledy vyšly před pěti a více lety, v tomto případě uděláme menší výjimku. Myslím si, že můžu říct za všechny, že dobrodružství našeho milovaného, filmově zvaného Dastana, zařídilo hezké dětství nejednomu hráči.
Ubisofťácký klenot, i když původně ne od Ubisoftu, který byl celkem dlouho umlčený. Všem dnům není konec a s příchodem posledního Prince of Persia: The Lost Crown začíná být v perských zálivech opět živo a naděje umírá poslední s možným pořádným návratem této skákačky.
Počínaje dnešním dnem totiž vychází nový The Rogue Prince of Persia, takže si myslím, že by nebylo na škodu si připomenout celou jeho sérii.
Prince Of Persia (1989)
A tak to začíná. Rokem 1989 vyšel první Princ z Persie. Sice většina z nás byla asi stále ještě ve výcvikovém táboře ve varleti, ale určitě naši rodiče, pokud teda hráli, budou moc dobře vědět o čem je řeč.
Hrajeme za mladého prince, který se snaží zachránit princeznu ze sevření zlověstného vezíra Jaffara. Celou dobu skáčeme, bojujeme a řešíme hádanky v prostředí paláce. Co rozhodně přidávalo napětí celé hře, že z toho praskaly i kšandy, byl určitě časovač. Měli jste totiž pouze jednu hodinu na splnění Vašeho úkolu, jinak začnete hrát od začátku.
Příběh byl opravdu jednoduchý a spíš jen takové lepidlo, aby všechno co děláte mělo nějaký smysl, kontext atd.
Čím však tato hra vynikala, byly určitě animace, které jsou dneska úsměvné, ale v roce 1989 velice revoluční. Jordan Mechner, celkový tvůrce a otec celé série, použil techniku, které se říká rotoskopie. Zjednodušeně řečeno, natočil vlastního bratra, jak provádí různé pohyby a pak je promítnul na počítačovou grafiku. Výsledkem jsou velice plynulé a realistické animace.
Za první rok se prodalo přibližně 100 tisíc kusů. Dneska je toto číslo roztomilé, ale tenkrát šlo o velký úspěch a tak druhý díl na sebe nenechal dlouho čekat. Nebo vlastně nechal.
Zajímavost
První "Princ z Persie" byla jedna z mála prvních her, která měla lehkou formu obrany proti pirátství. Na začátku hry se totiž objevíte v místnosti, kde máte spoustu lektvarů a musíte vypít ty správné. Jejich správnou kombinaci jste měli v manuálu od hry. Jelikož internet ještě nebyl tak dostupný, tak samozřejmě bez manuálu se moc daleko nedostanete. Dneska už by to samozřejmě byla brnkačka.
Prince of Persia 2: The Shadow and the Flame (1993)
Ano, obrázek má rozlišení, které má, ale věřte, že jsme se snažili najít dobrou ukázku. I když těch rozdílů až tak moc není.
Příběh druhého dílu následuje události prvního dílu, kdy se princ vrátil do svého království a odhalil plány již zmíněného vezíra Jaffara. V druhém díle se princ opět ocitá v nebezpečí, když je jeho postava kvůli vezírovi Jaffarovi ztotožněna s chudákem a náhle je nucen utéct.
Každopádně.. v čem je teda dvojka lepší? Samozřejmě grafika. To snad můžete vidět i na horním screenu. Dále byly určitě zvětšeny levely, soubojový systém taky prošel vylepšením a hádanky už byly daleko složitější. Časovač zůstal, ale aspoň to stále bylo napínavé.
Prince of Persia 3D (1999)
Dalších pět let uběhlo a dostáváme třetí díl. Tentokrát si hned samozřejmě všimneme, že hra z 2D grafiky přešla do plnohodnotného 3D. Rozhodně to můžeme brát jako posun.
Až na to, že často animace a celková hratelnost se nebezpečně podobala již tři roky starému Tomb Raideru.
Hra měla celkově finanční problémy během vývoje, kdy se muselo přeskočit i testování před vydáním, aby už mohla generovat peníze a tak sice vyšla, ale v otřesném stavu. Bugy, chyby v umělé inteligenci, levně udělané animace. Prostě jste měli pocit, že hrajete horšího Tomb Raidera z Persie.
Samozřejmě tu budete stále jako doma. Jednoduché souboje, které se rozšířily i o luk nebo skákací pasáže a hádanky. Každopádně další díl změnil kompletně jakým směrem se série vydá.
Prince of Persia: The Sands of Time (2003)
Nyní začala pořádná písečná bouře v podobě Prince of Persia: The Sands of Time. U nás v česku “Písky času”. Hra totiž obsahovala skvělý český dabing, kdy hlavní roli oblíbeného hrdiny ztvárnil herec a dabér František Strnad, který pro nás Čechy, skvěle vdechnul princovi českou duši. Ne, že by snad princ měl ponožky v sandálech a běhal by po zdech s mísou bramborového salátu, ale jeho hlas na perského akrobata krásně sedl.
Tentokrát však se jedná o hru z dílen ještě starého známého Ubisoftu, který vzal koncept 3D dílu a jen ho upravil k dokonalosti.
Princ měl přes 700 animací, soubojový systém byl vylepšený k nepoznání stejně jako ten pohybový, kdy parkour byl na svoji dobu jeden z nejlepších, který ve hře můžeme vidět.
Ale tohle všechno ještě s úžasnou grafikou není to jediné, čím nový princ vynikal. Ubisoft se taky rozhodl implementovat novou časovou mechaniku. Mohli jsme zpomalovat, vracet nebo čas i úplně zastavit.
Řekněme, že princ byl momentálně na svém vrcholu. Každopádně tento úspěch měl být ještě větší.
Prince of Persia: Warrior Within (2004)
Dostáváme se k černé ovci série. Warrior Within byl hodně rozdílný oproti tomu, co jsme doposud znali. Avšak termín “černá ovce” v tomto případě nemusí znamenat nutně špatný.
Warrior Within byl oproti svým předchůdcům opravdu temný a vyzrálejší. Mezitím, co Písky času působily jako krásná pohádka, Warrior Within se s ničím nepáral. Více soubojů než hádanek, metalovější soundtrack, temná atmosféra, krev.
Souboje byly daleko častější a náročnější s novými možnostmi kombinací jak nepřítele porazit. Díky svému soundtracku působily drsněji a na pohled samozřejmě taky daleko více krvavěji. Nevíme jestli Jordan Mechner, otec série, byl z této změny nadšený, ale jednu věc můžeme říci jistě.
Po vydaní se komunita rozdělila na dva tábory, kdy jedna strana říká, že to je ten nejslabší díl a druhá strana si myslí opak. Že dospělá atmosféra princovi sluší. Jestli tak, či onak necháme na Vás, ale faktem zůstává, že i tak se stále tento díl dobře prodával.
A jako třešnička na dortu byl pro nás Čechy opět stvořen český dabing znova s Františkem Strnadem v hlavní roli.
Prince of Persia: The Two Thrones (2005)
Třetí rok, poslední díl a zároveň zakončení původní trilogie s podtitulem The Two Thrones, nebo Dva trůny. Hra navazuje samozřejmě na konec Warrior Within, kdy se princ konečně vrací domů do Babylonu. Po svém příjezdu ho však nachází v troskách a pod útokem našeho známého Vezíra.
Tentokrát hra není tak temná jako Warrior Within, ale rozhodně stále není stejně pohádková jako Písky času. Dá se říci, že Ubisoft dokázal najít takovou tu krásnou hranici mezi vyspělostí a pohádkovostí, nebo akčností a odpočinkem v podobě hádanek.
První největší rozdíl je určitě v soubojovém systému, který byl doladěný k dokonalosti. Působil naprosto plynule a svěže. Byla nám představená nová “stealth” mechanika, kdy jsme mohli nepřítele rychle eliminovat zezadu za pomocí pár kliknutí.
A jako další velkou novinkou je určitě princova druhá osobnost. Během hry na určených místech hrajete za původní princovu osobnost a o kus dál se Vám hra najednou přepne na jeho zkaženou identitu. Tu si nese z předchozího dílu. Klasický princ měl pouze svoji dýku, popřípadě meč padlých nepřátel. Jeho temná verze disponuje řetězovým bičem, který často používá i ke zdolávání parkourových překážek.
Celkově jeho temná stránka byla o dost silnější a hrát za ní byla vždycky ta zábavnější část. Stejně jako plusy, mělo to i mínusy. Nebo spíš jedno velké mínus. Temná verze byla neustále na pokraji smrti. Stát a kochat se pohledem jak se pasou mravenci nepřipadalo v úvahu, a jediná možnost jak se udržet naživu bylo vysávání životní energie z mrtvých nepřátel.
Dva trůny rozhodně slavil úspěch a bylo to bráno jako důstojné zakončení Princova příběhu. Jenže….
Prince of Persia (2008)
Teď už se opravdu dostáváme k černé ovci celé série. Tento díl měl být rebootem značky, který se měl vrátit k pohádkovějšímu vyprávění.
To Ubisoft dodržel, hra je opravdu jako stvořená pro hraní před spaním. Ne jen kvůli svému tématu, dobrému příběhu, ale také náplní hry.
Všechny hry v sérii byly logické, bojové plošinovky, ale tento reboot je spíše pouhým příběhovým walking simulátorem, kdy občas na Vás vyskočí souboj. Těch je daleko menší množství a to většinu zarytých fanoušků zklamalo. Proto bych svůj výrok ze začátku trošičku pozměnil a dodal, že se rozhodně nejedná o špatnou příběhovku, nebo hru celkově. Jedná se pouze o horší díl série Prince of Persia. Ani vlastně to vracení času už nemáte.
Ale kritici a fanoušci chválili vizuální kreslený styl a efekty, který občas vycházely od Vaší společnice Eliky. Ta je s Vámi po celou dobu hraní. Chválu získal i příběh, který nebyl úplně špatný.
Ti, kteří z Vás se aspoň trochu zajímají o vývoj her, a zvlášť u Ubisoftu, tak už určitě tuší, kde vězí problém, že se vývojáři najednou rozhodli pro tuhle velkou změnu. Pro ty, kteří netuší, máme jednoduchou odpověď. Assassin's Creed.
Ano, touto dobou už byl na světě první Assassin's Creed, který původně měl být právě dalším dílem princových dobrodružství. Nakonec Ubisoft pomalu na tento fakt zapomínal a rozhodnul se z prototypu, který se dá volně najít na Youtube, udělat úplně novou značku.
Toto je jediný důkaz o existenci tohoto prototypu, nebo vlastně i nápadu, že mělo k podtitulu Assassin's dojít. Každopádně Assassin's Creed slavil obrovský úspěch a tím Princ z Persie začal upadat do zapomnění.
Prince of Persia: The Forgotten Sands (2010)
A již se dostáváme k pomyslnému hřebíku do rakve celé série. The Forgotten Sands, v češtině “Zapomenuté písky”, je poslední “pořádný” díl celé série. Pořádný, ale neúspěšný.
Zapomenuté písky se vrací do doby mezi Písky času a Warrior Within. Princ jede za svým bratrem Malikem mu pomoct porazit mongolskou armádu, kdy vyvolají starou šalamounovu armádu, která je nakonec zkázou celého království. Vy v roli ještě nezkušeného prince, se snažíte tuto armádu zastavit a během toho řešíte i sourozenecké hádky.
To “nezkušeného” myslíme vážně. Zde se Ubisoft nesnažil o inovace a jen všechno zjednodušil. Tady si dovolím říct jednu možná kontroverzní věc. Princ, v porovnání s Písky času, je v tomto díle naprostý mrzák. Když si postavíte tento díl a jeho o sedm let starší díl vedle sebe, nejde nic jiného, než se tomu smát se slzami v očích.
Máme aspoň zpátky vracení času a princ dostane spoustu dalších schopností, které použije v boji nebo ve skákacích pasážích. Za zmínku stojí určitě zmrazení vody, ohnivý meč, mrazivé útoky nebo dočasná zbroj.
Skákací pasáže už byly osekány jen na skok, běh po zdi nebo klasické lezení. Ovšem už nic přelomového ani nového. A u soubojového systému jste si už vystačili jen s mačkáním jednoho tlačítka. Je to velká škoda a vlastně pomyslná kulka pro celou sérii.
Zajímavost
Princ z Persie: Zapomenuté písky vyšlo i na přenosnou konzoli Playstation Portable, kde se objevila jako 2D skákačka s trochu jiným příběhem. Hodně lidí při vydání řešilo, jestli tato handheld verze není možná i lepší. Posouzení necháme na Vás.
Prince of Persia: The Lost Crown (2024)
A jsme už konečně u dílu, se kterým pořádně porušujeme pravidla této rubriky.
The Lost Crown vyšel totiž před čtyřmi měsíci jako nový pokus o další díl princových dobrodružství. Ale…
V The Lost Crown už nehrajeme za prince, nýbrž za jeho ochránce. Styl hry se vrátil zpátky do 2D i s kreslenou grafikou a prvky metroidvanie. Hra opět vypadá kresleně až pohádkově. Soubojový i pohybový systém, i na svůj 2D styl, nabídnul spoustu věcí.
Hra byla celkově skvěle responzivní na Vaše vstupy a level design byl taky na výborné úrovni. Tomu se není čemu divit, jelikož na hře pracoval stejný tým, který již pracoval na Rayman Origins nebo Rayman Legends. Grafická kvalita a celkově kvalita 2D her je tu znát. Co se týče prvku metroidvanie, tak ten tu fungoval skvěle.
Bohužel se Vám přiznám, že já osobně tento díl ještě nehrál, tudíž nemám moc, co říci o hře jako takové. Jen to, co jsem zde už řekl. Mohl bych tady prostě napsat věci, který nám již řeklo spoustu jiných recenzentů a novinářů, ale v tom by chyběl takový ten osobní přístup, který se tu snažím celou dobu držet.
Jak to teda s Princem asi bude dál?
Jak jsem již řekl na začátku, v den vydání tohoto textu, který jste momentálně přečetli, vychází nový malý 2D díl The Rogue Prince of Persia. Do dneška je oznámený i remake Písků času, ale o tom jsme se zatím moc nedozvěděli. Ani jestli vůbec hra bude mít stále český dabing, nejlépe s Františkem Strnadem v hlavní roli.
Vzhledem k tomu, v jakým stavu dnešní hry vycházejí se bojíme, že opět skvělého českého dabingu se pravděpodobně nedočkáme. I tak stále můžeme snít a doufat, že třeba Ubisoft nezapomněl na jeho sousedy v Evropské Unii. Co vy? Jaký díl je Váš oblíbený? Popřípadě, který díl chcete vidět ve formě remaku?
