Wardogs – překvapivě kladné dojmy z Early Accessu
Wardogs je velmi očekávaný titul, který v předchozích testech nabídl nečekanou porci zábavy. Nyní se přesunul do Early Accessu a kupodivu nezklamal. Jen začátek byl trošku drsný.
O Wardogs si můžete myslet dost věcí. Na papíře se jedná o neskutečný guláš spousty různých FPS, který nemusí dávat smysl. Já si o hře taktéž nemyslel nic extra a na rozdíl od kolegy Jakuba hru docela ignoroval. Nepřišla mi jako něco, co bych musel hrát. A pak se mi povedlo dostat se do closed beta testu a… já si Válečné čokly, jak jsem hru začal přezdívat, oblíbil. Není to titul, který by nabízel nové a originální prvky. Mixuje to, co už jsme tu viděli mnohokrát, akorát to mixuje tak dobře, že výsledný koktejl chutná dobře. Sice potřebuje ještě nějaké to ladění, ale potenciál tu je.
Drsný první den
Jak už to tak bývá u očekávaných Early Access titulů, první den rovná se katastrofa. Na hru se těšilo víc lidí, než autoři očekávali. Stalo se to kdysi u World War 3, Gray Zone Warfare, stalo se to i tu. Co jsem tak našel různé info na netu, vývojáři očekávali 75K hráčů první den. Připojilo se jich 350k… takže servery trošku kolabovaly. Bohužel, to nebyl jediný a ten největší problém. Servery od spuštění Early Accessu byly pod DDOS útoky, takže padaly jak přezrálé hrušky. No prostě, katastrofa první den, ale musím smeknout před vývojáři.
Přes všechny tyto zmíněné katastrofy se hra cca 4 hodiny po spuštění ve středoevropském čase (čtvrtek 18:00) stala více méně hratelnou. Jelikož jsem v tu dobu neměl čas, tyto problémy mě nepotkaly. Když jsem se ke hře dostal v pátek, byla už plně hratelná a já neměl žádné problémy s připojením. Chápu, že tohle mohlo dost hráčů naštvat (měl bych pro to specifičtější slovo, ale budu slušný), ale tohle se prostě stává. Hra je nyní ale plně bez problémů hratelná a za 15 odehraných hodin nebyl ani jeden problém s připojením.
Dodatek: Během psaní článku se mi stalo, že se server octl pod DDOS útokem a hra se stala kompletně nehratelnou. Je zajímavé, že se to stalo v momentě, kdy jedna strana začala ztrácet náskok před jasnou výhrou a druhá strana ji doháněla. Asi si někdo v tom týmu chtěl pojistit vítězství…
Mix všeho možného i nemožného
Jak už jsem v předchozích dojmech psal, hra je totální mix všech možných taktických akcí. To, že všechny prvky dohromady více méně fungují, je takový menší zázrak. Na pochopení je hra prostá, na její zvládnutí se musíte víc snažit a zapojit mozek.
Základním pilířem jsou 3 proti sobě jdoucí žoldácké skupiny, kdy se jedna snaží získat 100 bodů díky okupaci určené zóny. Můžete obsazovat věže v dané oblasti a zároveň se po této oblasti pohybuje hotzóna, která vám nejenom dává víc peněz, ale taky víc bodů pro vaši stranu.
Za pohyb po určené zóně získáváte kredity za které si platíte… všechno. Veškeré vybavení, od zbraní po vozidla si platíte z vlastní kapsy. Nejenom jejich odemknutí, ale každé použití vás stojí prachy. Hra se točí okolo vydělávání peněz víc než získávání XP, protože jakmile si odemknete pro vás vyhovující výbavu, můžete experimentovat, ale máte možnost si jet čistě svoje. Wardogs vám dává v tomto až neuvěřitelnou svobodu volby. Bohužel, dost často se stává, že se stanete holkou pro všechno. Prostě se musíte naučit všechno, abyste byli na bojišti efektivní. Systém skillů ještě není ve hře aplikován, ale až přibude, bude profilace hráče mnohem přesnější a budou i další výhody podle toho, na co se specializujete.
Nevím jak spoustě ostatním, mě tenhle mix sedl perfektně. Konečně jsem měl svobodu volby a mohl si užít hru tak jak jsem chtěl já, ne jak mi to hra a vývojáři předepsali. Wardogs jdou v tomhle proti proudu a nevedou hráče za ručičku a neříkají mu, co má dělat. Je to na něm. Jisté nasměrování tu je a pokud najdete spolupracující tým, dojem, že jste jen kolečkem v mašinérii, je ve Wardogs opravdu skvělý.
Trošku problém s rozlišením
Jedním z důvodů, proč mě Wardogs z počátku moc nezajímaly, je jejich téměř generický vzhled. Máme tu taktickou FPS s vozidly zasazenou do fiktivní varianty Gruzie, s realistickým moderním vybavením a běžícím na Unreal Enginu 5. Krom té Gruzie, kolikrát jsme to už za poslední roky viděli? Hodněkrát. Hra na obrázcích vypadá dost obyčejně a genericky. Když ji zapnete, nestačíte se divit, jak neobyčejně se hraje. Je to takový paradox, ale genericky vypadající střílečka, která by mohla na první pohled vypadat jako F2P P2W blbost z Asie nakonec nabízí nejoriginálnější herní zážitek za posledních pár let. Herní, ne ten vizuální. Hra vypadá dobře, je i v současném stavu vcelku dobře optimalizovaná, alespoň jsem já na žádné problémy nenarazil a PC mi ze hry nevyletělo do povětří. Rozhodně vypadá lépe a je optimalizovaná lépe než nedávno vydaný Hell Let Loose: Vietnam, který se pyšní sice plným vydáním, ale je jednoznačně v horším stavu než Wardogs.
Hlavním problémem Wardogs je jejich dost generický vzhled. Bohužel, nejvíc je to vidět na všech 3 proti sobě jdoucích stranách. Krom pásek (modrá, zelená, rudá) není mezi nimi žádný vizuální rozdíl. Mají sice zajímavé pozadí a jsou filozoficky odlišné, ale to je pouze v textu, nikoliv ve hře. Každá strana sice začíná jinde a má jiný přístup do zájmové zóny, ale během boje se může stát, že si nepřítele spletete se spojencem, obzvlášť, když indikátor spojence je přímo nad nepřítelem. Nepřítel je metr před vámi, spojenec za zdí… než si to uvědomíte, může být po vás. Tempo hry je naštěstí dost pomalé, žádná zběsilá akce plná poskakování, ale i tak. Dost to ruší. Upřímně, fakt se modlím, aby vývojáři na tomhle zapracovali a dali každé straně vzhledově jiné uniformy, protože tohle dokáže člověka rozhodit. Stačí vzhled, balanc to nemusí měnit.
Atmosféra bojiště tím dost trpí, což je hodně škoda, protože boje jsou ve Wardogs opravdu zábavné. Já si je opravdu užíval a ten adrenalin, co mi Wardogs poslali do žil, může konkurovat prvnímu Hell let loose. Zážitek je zde sice trošku arkádovější, ale Wardogs si jedou svoje a boje zde jsou správně špinavé a plynulé.
Po čase se ale naučíte rozlišovat strany podle schopností hráčů. Zelení jsou většinou dobře organizovaní a umí spolupracovat. Za rudé hraje obvykle trošku divočejší čeládka, která se ale dokáže zorganizovat a vyhrát. A za modré hrajou hlavně idioti… osobní zkušenost. Dost bolestivá pro moje herní finance, abych byl upřímný.
Opravdu dobře vybalancované?
Wardogs jsou díky své premise a Early Access stavu vybalancované obstojně. Možnost stavět základnu kde se vám v podstatě zachce je fajn… a teď přijde to ale. Na různých fórech jsem našel zkušenosti, že se celý boj zvrhl v boj o věž, kde zakopaný tým pokojně odstřeloval všechno na mapě. Ano, taková situace se mi stala také, ale není dost častá, nebo jsem měl štěstí na chytřejší hráče. Je to dost o rychlosti a organizovanosti týmů.
Wardogs dost spoléhají na komunikaci, kooperaci a organizovanost týmů. Jakmile jste v týmů plné nezkušených nováčků, nebo hůř, hráčů Call of Duty, prohra je jasná. Filozofie Wardogs je jiná. Nejde o to, abyste měli co nejlepší skóre, je to o to pomoci svému týmu k vítězství. Budete se hnát sami za skupinou nepřátel, nebo oživíte padlé kolegy? Pomůžete v budování základny, abyste měli funkční FOB a mohli se rychleji a bezpečněji dostat do akce, nebo budete pobíhat po zóně a likvidovat nepřátele. Ono boj s nepřáteli je potřeba, ale v momentě, kdy nemáte vybudovanou základnu, dostáváte se v pokročilé hře do boje příliš pomalu a to znamená prohru. Je to hodně o lidech a spolupráci v týmu.
Má cenu se stát Válečným Čoklem?
Wardogs jsou pro mě příjemné překvapení. Už closed testy naznačily, že tohle bude titul na dlouhou dobu. Potenciál na to má. Záleží teď na vývojářích, jak dokáží hru optimalizovat a vybalancovat. Zatím největším problémem, krom pár bugů je hlavně vizuální zaměnitelnost stran. Jelikož je hra Early Access, budu mírný. Chce čas a já jí ho hodlám dopřát. A těm, kteří ještě Wardogs nevyzkoušeli, ho doporučuju. I v současném stavu nabízí dost zajímavou porci zábavy. Pokud samozřejmě budete mít štěstí na spoluhráče a nepotkáte DDOS útok, což se mi bohužel v jednom kole poštěstilo. Hra nemusí sednout každému. Vyžaduje soustředění, používání hlavy a spolupráci s ostatními. Sice se to dnes moc nenosí, ale hráči, co si tohle užívají, tady budou v ráji.
