Gray Zone Warfare – Dojmy z verze 0.4
Gray Zone Warfare obdrželo další update. Vývojáři tentokrát tvrdí, že hru masivně předělává a prý se jedná o téměř jinou hru.
Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny
Kdo jste, na čem a co hrajete, jaký obsah konzumujete a jaký vztah máte k AI? Věnujte nám pár minut a jako dárek za vyplnění získáte slevu na nákup a šanci získat také další luxusní ceny.
Gray Zone Warfare mnohými označován za zabijáka Escape from Tarkov. Když hra vyšla v Early Accesu, pro spoustu lidí přišla studená sprcha. Na hře byl sice vidět potenciál, ale původní verze nebyla ve zrovna nejlepší stavu. Obří zájem rychle opadl a spousta hráčů se rozhodla hru raději odložit. To platilo tehdy. Dnes, kdy vychází patch 0.4 je situace výrazně jiná. Ze hry se opravdu pomalu stává jakýsi zabiják EFT, ale ne proto, že by to chtěli vývojáři, nebo komunita. Děje se to tak nějak mimoděk a samospádem. V následujícím článku vysvětlím proč. Budu dost porovnávat s Escape from Tarkov a s Incursion: Red River. Z prostého důvodu, pravidelně hraji všechny 3 tituly, takže mám dost dobrou představu, kde který titul kraluje, nebo naopak pokulhává.
Vítejte v Šalingra… teda v Lamangu!
Obvykle, když vývojáři tvrdí, že hru pořádně překopali tak, že se jedná o úplně novou hru, je to pro mě varovný signál blížící se katastrofy. Slyšel jsem to už tolikrát a ve většině případů to nevěstilo nic dobrého. Každopádně, hra se pořád odehrává ve fiktivním Lamangu, kteří čeští internetoví vtipálci s oblibou zaměňují za Brno, což je město, kde sídlí vývojáři. Ne nadarmo se hře přezdívá Escape from Šalingrad, nebo „simulátor pražáka v Brně“. Pořád se jedná o taktickou extrakční FPS. Příběh je pořád v jádru stejný. No… a ten zbytek… tam nezůstal kámen na kameni. Vývojáři opravdu hrábli do všeho možného a buďto to rozšířili, nebo kompletně překopali. Většinou platí to druhé pravidlo. A vás možná překvapí, že k lepšímu. Nic si z toho nedělejte, já byl taky překvapen.
Hráči předchozích verzí poznají největší změnu na první dobrou. Mapa Lamangu se dočkala přepracování. Základní tvar sice zůstal stejný, ale stačí hodinka a vy jasně uvidíte, kolik práce vývojáři odvedli. Celé prostředí nyní vypadá živěji, uvěřitelněji a nepřátelé se už od sebe dají rozlišit. Do Lamangu přišel druhý dech, který z něj udělal krásně vypadající peklo. Jinak se ani Lamang nedá nazvat, než peklo na zemi. Máte tu gangy, milice, žoldáky a jakési tajemno uprostřed mapy. Odhalení jeho tajemství je už na vás a na vašich kámoších. A že to nyní mnohem větší zábava, je asi jasné.
Operátor v turbo módu
Jestli mě něco iritovalo na předchozích verzích, byla to nutnost prakticky po každém úkolu se vracet na základnu. Prostě někam dojít, zabít 10 nepřátel a letět zpátky. Měl jsem s tím osobně problém, vzhledem ke konceptu mapy, ale jelikož tento způsob používá EFT a Incursion, pochopil jsem to. Tady je vidět asi největší porce práce. Vývojáři přepracovali systém misí, kdy misi můžete spustit prostě tím, že zavoláte zadavateli a oznámíte mu, že kšeft berete. Proběhne krátká komunikace a hurá do práce. Do toho jsou mise navržené tak, aby na sebe navazovaly, takže místa a cíle nejsou daleko od sebe. Hra vás nenutí se vracet na základnu kvůli každé kravině, tentokrát vás tlačí do toho, abyste v poli byli co nejdéle. A funguje to.
Hra se stala o hodně svižnější a zábavnější. Docela mě překvapilo, jak moc se tohle přepracování promítne do hratelnosti samotné. Už se nevydáváte na splnění jednoho úkolu, teď jich plníte třeba pět naráz a během toho spustíte další tři, které splníte také. Pokud vás nezabijí, samozřejmě. Jestli je nějaká nevýhoda nového systému, je to fakt, že pokud vás zabijí, spousta vedlejších úkolů se zruší. Po čase se sice obnoví, ale asi si dokážete představit můj slovník nadávek, když jsem těsně před ukončením jednoho úkolu zdechnul. Díky systému opěrných bodů, které mimoděk obsazujete je mnohem snazší se dostat do akce a zároveň i vyřizovat předávací úkoly. V předchozích verzích vše šíleně trvalo, tady to jde jako na drátkách. Odpadlo nudné trmácení a cestování vrtulníkem kvůli jedné kravině.
K všeobecné přístupnosti pomáhá ještě jedna věc. Lokace prošli přepracováním nejenom vzhledově, ale i po stránce balancu. Základní lokace, kam se vydáte plnit první questy je neuvěřitelně jednoduchá. Pro ty, co si prošli prvními verzemi hry možná až moc. Já si v prvních momentech říkal, že se hra hrozně zjednodušila. A pak jsem postoupil v příběhu dál. Dá se říci, že jakmile nasbíráte dostatek zkušeností a vybavení pro posun vpřed, výrazně přituhne. Na první moment to byl pro mě trochu šok, stačilo se posunout o kousek mapy dál a už mě čekali protivníci s útočnými puškami, kteří měli až moc přesnou mušku. Musím pochválit, že nepřátelé se neliší nejenom vzhledem a výbavou, ale i chováním. Obyčejní gangsteři na vás jdou na blízko a nepřestávají střílet od boku. Aspoň trochu vycvičený partizán po vás jde z větší vzdálenosti a obvykle střílí po jednotlivkách. Je to detail, ale zatraceně viditelný. A citelný, protože druhý zmíněný má opravdu velkou šanci vás trefit na jednu ránu do hlavy.
Nováčci v Lamangu vítáni… cože?
Jestli je něco EFT hodně vytýkáno, je to vyslovené nepřátelství k nováčkům. Gray Zone Warfare byl v tomto ohledu jemnější, ale ne o moc. S updatem 0.4 se tohle mění. Hra vás doslova vítá, vše pečlivě vysvětluje a nabízí krátký, ale funkční tutoriál, kde si základy hry osaháte. A ke všemu máte nyní permanentně přístupný manuál s poznámkami. Hra se s vámi sice nemazlí, ale nechává vás pohodlně nahlédnout pod pokličku. Zbytek je už čistě na vašich schopnostech. Abychom si rozuměli. Jádro hry je pořád pořádně tvrdé, náročné a prostředí Lamangu vám dá opravdu zabrat. Zároveň ale update dodal to, co bylo potřeba. Víte, která bije a koho budete bít a proč.
Optimalizace už není sprosté slovo!
To, že Gray Zone Warfare nepatřil mezi nejoptimalizovanější hry, to už věděli asi všichni. S patchem 3.5.0. se situace dost zlepšila a tento patch to jen potvrzuje. Osobně jsem se bál, že nový, dost předělávající update by mohl optimalizaci rozbít, ale nestalo se tak. Gray Zone Warfare běží lépe, než při předchozím patchi. Je to pořád náročná záležitost, ale při aspoň trochu slušném železe je funkční. Propady FPS na mém PC prakticky vymizely, hra se občas trochu zaškube pouze prvních pár vteřin po načtení a připojení.
Už má cenu vyrazit do Lamangu?
Gray Zone Warfare 0.4 nezklamal. Nabídl opravdu pořádnou porci nového obsahu, změnil ty nejotravnější části a zpřístupnil se nováčkům. Oproti Escape from Tarkov je to hardcore záležitost, u které ale nezešedivíte, ani se nebudete zbytečně stresovat. Po hratelnostní stránce začíná Gray Zone Warfare pomalu, ale jistě vyhrávat. Co se týče originální a jedinečné atmosféry, tam prostě Tarkov povede asi navždy. Na to je džungle až moc herně okoukané prostředí. Tohle je ale čistě můj osobní dojem.
Osobně si myslím, že Gray Zone Warfare má našlápnuto mnohem lépe, než kdy dřív. Tento update by mohl přilákat nové hráče, nebo aspoň ty, co hru opustili a nechali ji uležet. Hra má dost co nabídnout a pokud máte partu takticky zkažených kámošů, bude zážitek opravdu výborný. Za sebe můžu tento „simulátor pražáka v Brně“ jedině doporučit. Pokud chcete něco velkolepého, u čeho ale nechcete moc trpět, ale zároveň chcete výzvu, je Gray Zone Warfare jasná volba. Pokud hledáte něco menšího, na občasné večerní blbnutí, doporučuju Incursion: Red River, to můžete hrát i v pohodě o samotě, ta hra je na to koncipována. A pokud jste masochisti bez špetky pudu sebezáchovy… tak víte kam jít. (Do Tarkova, kdyby někdo nepochopil).
