Subnautica 2 - dojmy z předběžného přístupu
Thalassofobici, zpozorněte. Subnautica 2 vstoupila do předběžného přístupu a pokud váháte, jestli má smysl ji hrát už teď, jste na správném místě.
Už během prvních minut je jasné, že jde o pokračování, které se pevně drží svého předchůdce. A to rozhodně není na škodu. Pokud jste hráli předchozí díly, budete se cítit jako doma - řada systémů zůstává téměř beze změny. Přesto ale hra nepůsobí jako pouhá kopie. Dokáže znovu vyvolat ten známý pocit objevování neznámého světa, který vás kdysi pohltil.
Na rozdíl od předchozích dílů už na to tentokrát nemusíte být sami - Subnauticu si můžete užít až ve čtyřech hráčích. Je ale dobré počítat s tím, že co-op světy mají oddělené savy od singleplayeru. Pokud tedy strávíte několik hodin ve svém sólo světě, s kamarády začínáte od nuly. A upřímně - vzhledem k tomu, jak dokáže být svět Subnauticy nepříjemně tísnivý, je možnost vydat se do hlubin společně jednou z nejlepších novinek, které hra přináší.
Jedním z pilířů série byl vždy audio design a soundtrack - a ani tentokrát vývojáři nezklamali. Co je lepšího než hluboký, děsivý řev tvora o velikosti ponorky v absolutní tmě stovky metrů pod hladinou? Hudba i zvuky výrazně posilují atmosféru a dělají z každého ponoru intenzivní zážitek. Stavění vlastní základny za doprovodu soundtracku má pořád to své specifické kouzlo, které umí snad jen Subnautica.
Mapa je zatím menší, což se vzhledem k early access verzi dá očekávat. Už teď je ale patrné, že se bude rozšiřovat směrem k dominantnímu prvku celé oblasti - obrovskému stromu, který nepřehlédnete. Podle hráčů, kteří se dostali za aktuální hranice mapy, nás čekají ještě tisíce metrů dalšího prostoru. Příjemným překvapením je, že první verze působí poměrně pokročile a bez problémů nabídne několik hodin solidní zábavy.
Výrazných změn se dočkalo stavění základen. Hra vám dává mnohem větší volnost - velikost místností, oken i celé struktury si můžete upravit podle sebe. Odpadly také zdržující animace při vstupu do základny a už nemusíte řešit její statiku. Všechny tyto úpravy výrazně zpříjemňují gameplay a ve finální verzi by právě stavění mohlo patřit k nejsilnějším stránkám hry.
Příběh začíná poměrně nenápadně, ale postupně si vás dokáže získat. Nechybí ani odkazy na první Subnauticu. Pokud hrajete sami, společnost vám bude dělat umělá inteligence NoA, která má v příběhu vlastní roli - víc ale prozrazovat nebudu. Jak už je u série zvykem, průzkum vám budou komplikovat nepřátelská stvoření, se kterými si vývojáři opět vyhráli. Zajímavou změnou je, že je zatím nemůžete zabíjet ani efektivně znehybňovat, takže se musíte spoléhat hlavně na únik a opatrnost. Další novou mechanikou je fakt, že vaše tělo není na novou planetu vůbec adaptované. V průběhu hry tak budete získávat mutace, které vám zajistí odolnost vůči různým vlivům prostředí a postupně vás pustí dál příběhem - pokud byste se náhodou pokusili doplavat rovnou na konec hry, nepůjde to.
Technologicky hra udělala výrazný krok vpřed. Unreal Engine 5 je znát na každém kroku - od detailního zpracování vodní hladiny až po nasvícení jednotlivých biomů. Subnautica 2 vypadá opravdu skvěle, což se ale logicky promítá i do výkonu. Na sestavě s DLSS (Quality) a Frame Generation jsem se ve 4K na ultra detailech pohyboval kolem 80 FPS, což je na early access velmi slušné. Uživatelské rozhraní zůstává věrné sérii, takže orientace je otázkou pár minut.
Mezi slabší stránky bych zatím zařadil menší variabilitu surovin. Kromě nových ryb, rostlin a drobností se loot pool zatím příliš nezměnil. Je ale potřeba brát v potaz, že jde o předběžný přístup a obsah se bude dál rozšiřovat. Pro některé hráče může být problémem i menší míra inovací - hra zatím působí spíš jako velmi povedený upgrade prvního dílu než jako revoluční pokračování.
