Gears of War: E-day – upřímná recenze ulhané kampaně
Gears of War: E-day měl nabídnout zážitek prvního dne války s Locusty a zrod přátelství mezi Marcusem a Domem. Ve finále to i nabízí, bohužel ne tak, jak by si spousta fandů přála.
Gears of War patří do zlatého fondu akčních her. Tahle série s propracovaným univerzem, specifickou atmosférou si dlouho udržovala vysokou laťku. I když poslední dva díly od studia Coalition nesklidily takový úspěch, pořád měly něco do sebe. Zejména Gears 5 byly kritizovány za spoustu herních prvků, které v sérii působily jako pěst na oko.
Gears of War: E-day pokračují v trendu pátého dílu. Bohužel, přidaly k tomu dost nečekaných problémů, takže se internetovému šílenství nedivím, ač tomu bylo z počátku naopak. Takhle, kdykoliv se rozjede nějaký hejt, či kontroverze kvůli nějaké věci ve hře, obvykle to ignoruji. Nejsem slepý, ale mnoho věcí, které spoustu lidí rozčílí, já ignoruju a soustředím se na to pozitivní. Musí to být něco fakt silného, aby to naštvalo i mě. No, bohužel, Gears of War: E-day tyto věci obsahuje. Ale začneme od začátku.
Den vynoření poprvé na vlastní kůži
Vývojáři slibovali dvě hlavní věci – legendární Den Vynoření (Emergence Day, nebo E-Day) a začátek přátelství mezi hlavními protagonisty prvních třech dílů Marcuse Fenixe a Dominica Santiaga. Oboje naštěstí dodrželi. I přes různá varování, jsem ke hře přistoupil s čistou hlavou a asi první 2 hodiny kampaně se celkem divil, odkud se bere ta nenávist.
E-Day začíná až roztomile klidně. Krom krátkého intra s dělníkem v metru jak z béčkového hororu následují klidné scény oslav konce války. Války která trvala dlouhých 79 let. Válka skončila, Marcus s Domem si zajdou do hospody dát si pivko, otravuje je tam nadšený nováček a toho usadí podivná osoba, očividně taky veterán. Prostě pohodička.
Situace se velice rychle zvrtne a na povrch se vyhrabou první sarančata. Jelikož jste všichni v civilu, popadnete ocelové trubky a vydáte se s nimi bít nové nepřátele hlava nehlava, nejvíce však po hlavě. Tady musím vypíchnout svoje původní dojmy ze začátku. Atmosféra zmaru, marného boje s nepřítelem, který je tak o pět kroků napřed a vy ještě o něm nevíte absolutně nic… je prostě fantastická. Už i tady se ale objevují první problémy, jen je prostě nevidíte. Nebo nechcete vidět. Užíváte si tu hororovou atmosféru, kdy se Lidé a Sarančata teprve oťukávají a zjišťují, čeho je druhá strana schopna.
Sarančata, neboli anglicky Locust, jsou zde vykreslena jinak, než v předchozích dílech. Tajemně, hororově a dost dravě. Funguje to na jedničku. Hrdinové to komentují, bojí se jich a bojují o holé přežití. Kdyby hra udržela tón a tempo, jako měla první dvě hodiny, byla by to pořádná akce, kterou série Gears zasluhuje. Ale jak se říká v jednom skeči: Šéfe, mě se asi něco nepovedlo…
Mags je chodící kosočtverec!
Jelikož jsem se k Gears of War: E-day dostal až pár dní po vydání, neunikla ta obří nenávist vůči jedné postavě. Je to jeden z nováčků – Mags Carter. Osobně jsem to považoval za přehnanou citlivost staré gardy, která vyrůstala na původní trilogii. V 90% případů se situace ukáže jako přehnaná a hlasitá reakce několika uječených citlivek… ale tentokrát… je to bohužel pravda.
Mags Carter je postava, která: Nezapadá do univerza, příběhu a stylu vyprávění každým coulem. Je to jednooká, postižená (trpí takzvanou Rustlung, což je nemoc způsobená látkou Imulze, okolo které se svět Gears of War částečně točí) a ještě k tomu je to lesbička. Nedělám si srandu. Někdo do drsného přepáleného universa narval postavu, která splňuje všechny možné a nemožné kvóty různých bojovníků za práva menšin. Do toho v prakticky každé scéně všechny poučuje, moralizuje, hraje si na nejlepší a dost boří původní universum, nastavené trilogií a knihami od Karen Traviss. Pár událostí z knih, kde byl Den Vynoření popsán se zde odehrájí jinak a Mags je toho součástí. Obvykle ona přijde s nějakým řešením. Dá se říci, že vývoj, který v knihách trval několik měsíců a podílelo se na něm vícero postav, je zde oříznut na to, že s tím přijde Mags Carter. Od první chvíle Mags působí jako pěst na oko, leze na nervy každou druhou větou a kdyby ve hře nebyla, zážitek by z ní byl mnohem lepší. Asi tak o 90%…
Být to postava, která se ukáže maximálně na půl hodiny herního času, mávnu nad tím rukou a neřeším to. Jenže tady vyvstává hlavní problém – scénáristé zaonačili celý příběh tak, že se točí primárně okolo ní. Slibované stmelování mezi Marcusem a Domem je odsunuto do pozadí a příběh věnuje nejvíce času nováčkům Mags a Reyesovi. Reyes je klasický nováček z akademie, chudák, kterého si rádi starší veteráni dobírají. Na rozdíl od Mags nepůsobí tak nepatřičně, ale taky moc do party nezapadá. Stmelování s týmem je součástí děje a dá se říct, že celkem stojí za to. Bohužel, tady opět úřaduje Mags, která si na férovku krade každou scénu pro sebe. Musí za každou cenu na sebe strhávat pozornost a popravdě, v druhé kapitole jsem jí měl plné zuby. Ve třetí jsem se modlil, aby ji konečně něco sejmulo.
V předchozích dílech byly postavy vašeho týmu vyvážené. Sice si některé braly víc, nebo míň prostoru, ale pokaždé jste věděli, kdo je kdo a v čem je dobrý. Tady je všemocná Mags Carter a nic víc. Dom s Marcusem vedle ní jsou vykreslení jako totální bulíci a Marcus má asi tak 10% vět, co Mags. Mags žvaní. Mags ví všechno nejlíp. Mags. Mags. Mags. Je neuvěřitelné, jak jedna postava, ještě očividně na sílu natlačená do děje dokáže skvělý materiál rozbít a pohřbít. Veškeré sliby o stmelování, drsném prvním dni války se Sarančaty jdou okamžitě z okna a vy hru buďto vypnete a odinstalujete, nebo dohrajete a už se k ní nevrátíte. Když se podíváte do titulků a uvidíte tam poradenskou společnost Sweet Baby inc, dojde vám, odkud vítr fouká. Tahle partička už poničila pár titulů. Gears of war: E-day rovnou pohřbila lépe, než by to dokázala sebevětší horda Sarančat...
Rozpuštěný adrenalin
Původní trilogie, spinoff Judgement a čtvrtý díl vynikaly ve zběsilém akčním tempu, kde bylo málo prostoru pro výdech. Pátý díl nabídl kapitoly, kde jste měli dost prostoru pro průzkum, přidal vedlejší úkoly a hromadu sběratelských předmětů. V pětce byly tyto kapitoly svojí délkou tak na hraně, zde jsou tyto části až přepáleně dlouhé. Hra vás tahá z jednoho místa na druhé, většinou nudným prostorem a někdy vám do cesty hodí vedlejší úkol. Ve valné většině je to udržení nějakého malého prostoru než přijdou posily. Z počátku mě tyto mise bavily, ale jakmile mi došlo, že jsou všechny na jedno brdo, už jsem se jim pomalu začal vyhýbat, nebo je plnil co nejrychleji. Vedlejší mise a průzkum okolí neskutečně ředí adrenalinovou hratelnost, takže z pořádné dávky je slabá limonáda.
Gears of War: E-day je nejlepší přesně v tom, v čem excelovaly předchozí díly. Brutální koridorové akci s předem vytyčením cílem a směrem postupu. Když tahle akce nastane, je to obvykle epické, brutální, přepálené a zábavné. Minimálně do té doby, než Mags otevře hubu. Jestli jsem nějakou herní postavu někdy fakt nenáviděl, je to Mags. Jakoukoliv scénu, byť sebelepší, prostě potopí. Opět, kdyby ve hře nebyla, je Gears of War: E-day totální pecka. Koridorové pasáže jsou sice taktéž dost dlouhé, ale díky rozmělněnosti průzkumných open world pasáží vám přijdou krátké. Od oka bych to ale viděl, že jsou tak napůl, aspoň co se týče herní doby. Gears of war byli vždy králem koridorů a modernější pojetí jim prostě nesedí. Sice open world pasáže na první pohled působí zajímavě, ale bohužel, akce se díky tomu rozplizne a získané informace prohlubující universum hry to prostě nevyváží. Není jich dostatek, aby zahustily zážitek.
Nejenom Sarančata útočí
Nemohu se zbavit dojmu, že Gears of War: E-day nebyl v některých pasážích důkladně otestován. Jsou pasáže bez bugů, glitchů a podobných libůstek a pak přijde pasáž, kde každou chvíli zakopáváte o nějaký nedodělek. Nepřátelé zasekávající se o zdi, či šutry. Levitující bedny s municí, zhruba tak dvacet centimetrů nad zemí a další nedodělky. Uprostřed akce si toho nevšimnete, budete mít jiné starosti. Bohužel, v druhé větší průzkumné lokaci bylo těchto srandiček víc, než za celou předchozí hru dohromady, což mě dost nemile překvapilo. Všeobecně, technický stav Gears of War: E-day je… podivný. Pardon, ale lepší slovo pro to nemám. I při nastavení většiny věcí na max (grafická karta 5070RTX 12gb ram v tu chvíli začínala mít se hrou docela problém) jsem se nezbavil dojmu, že na prostředí dělaly dvě party a jaksi se neshodly, jak to má vypadat. Jde o fyziku a destrukci prostředí.
Příklad: Když se dostanete do plánované přestřelky, destrukce prostředí je fantastická. Střepiny, sklo a sebemenší drobnosti lítají vzduchem jak pominuté. Dostanete nádhernou symfonii destrukce, která dobře vypadá a i dobře zní. A pak jen tak hodíte do řeky po přestřelce granát. A nic. Žádná zvednutá hladina, nebo gejzír. Voda granát pohltí a ozve se vzdálené zadunění. Dá se říct, že kde vývojáři počítali s akcí, tam se vyřádili. Tam kde nečekali, že by hráč mohl něco dělat, tam se na to vykvajzli. Být to nějaký okraj mapy, tak asi nic neřeknu, ale tyhle dvě složky jsou pár metrů od sebe. Takže další pěst na oko. Zvuková stránka hry je perfektní a já k ní nemám co dalšího říct. Ústřední melodie je správně temná, navodí správnou atmosféru, zvuky boje jsou na vysoké úrovni a když nepotkáte výše zmíněné problémy, i prostředí je opravdu dobře ozvučené.
Příšerná AI čeština
Gears of War: E-Day v základu v gamepassu obsahuje i češtinu. Na první pohled potěšilo, v prvním díle byly některé přeložené hlášky opravdu vtipné. Tady je bohužel vidět, že čeština je hrubý AI překlad bez jakékoliv kontroly. Divně přeložené názvy zbraní (Gnasher jako Krutovnice, Hammerburst jako Kladivopal) bych asi ještě zkousnul. Jenže, když máte zapnuté titulky, stává se, že půlka dialogu je napsaná česky a mizerně a druhá půlka anglicky. Je docela zajímavé sledovat běžící titulky, kdy se střídá angličtina s češtinou. Do toho titulky náhodně mluvících postav v okolí vždy přebijí na obrazovce ty příběhové, takže mnoho dialogů zůstane takto zabito. Titulky se dají vypnout a hra přepnout do angličtiny, ale přišlo mi důležité to zmínit. Přijde mi, že se na češtinu prostě nikdo nepodíval, nebo jen zběžně. Překlepy jako Octové všehomíra (Otcové všehomíra) jsou totiž zcela běžnou záležitostí. Další potenciálně dobrá věc, která se prostě nepovedla.
Rozpačité vynoření
Ve finále jsem z kampaně Gears of War: E-day neskutečně na rozpacích. V jádru tu máme staré dobré Gears, vysokooktanovou adrenalinovou záležitost s velmi zajímavým námětem v rámci universa Gears of War. Tu ale shazuje zabugovanost druhé půlky hry a rozplizlost díky stereotypním vedlejším misím. Místy skvělé momenty jsou potopeny jednou příšernou postavou a slibované prokreslení osudů Marcuse a Doma je minimální. Multiplayer Gears mě nikdy nebral, proto jsem ho ani netestoval a v recenzi ani nezmiňoval. Tak jako tak, mám dojem, že Gears of War: E-day nebudou návrat do formy, ale labutí píseň studia Coalition. Spíš to bude jen takový duhový hysterický výkřik do tmy. Tohle studio dopadne podobně, jako ti, co léta pečovali o značku HALO. Po dohrání E-Day bych se tomu ani nedivil. Jsou prostě věci, které dobře fungují bez DEI tabulek. Série Gears toho je názorným příkladem.
Jak ve finále rozhodnout? Pokud máte Gamepass, doporučuju ozkoušet, ale plnou palbu bych za Gears of War: E-day fakt nedal. Popravdě, docela mě děsí představa, že tahle hra stála 400 mega, když mnohem levnější tituly se hrají o poznání lépe. Asi si někdo vzal štědrou odměnu za protlačení zbytečné postavy do děje. Jinak si to neumím vysvětlit. Už se množí zprávy, že se Gears of War: E-day neprodávají zrovna dobře. Nedivím se tomu a neshazoval bych to na Gamepass. Spíš bych to viděl na to, že dost lidí vidělo na videích Mags a nechtějí riskovat setkání s ní. Jen já byl tak blbej a šel do toho dobrovolně.
Verdikt
Gears of War: E-Day nabízí zředěnou atmosféru původní série pohřbenou stereotypními vedlejšími úkoly a jednou fakt mizernou postavu. Za vyzkoušení v Gamepassu ale stojí.
