Ace Combat 8: Wings of Theve – recenze šíleně povedené letecké arkády
Ace Combat je již dlouho zavedenou sérií leteckých arkád, které většinou vynikaly kvalitou. A vývojáři se tentokrát pořádně překonali. Ace Combat 8 je skvělá záležitost.
Ace Combat 8 patřil mezi nejvíce vyhlížené tituly tohoto roku. Minimálně u mé osoby. Sedmý díl patří do mého osobního fondu výborných záležitostí, ke kterým se zpravidla jednou za rok, či dva vrátím a prostě je jen tak pro zábavu znovu projdu.
Nejsem expert na tuto sérii, krom 7 dílu se mi do rukou dostal akorát nepříliš úspěšný spin-off Assault Horizon, který ve spoustě věcech přehnaně experimentoval a moc dobře to nedopadlo. Tak či tak, 7 napravila sérii reputaci a prakticky Assault Horizon zahnala do zapomnění. I když osobně si myslím, že Assault Horizon měl lepší soundtrack než 7, což je trochu kacířská myšlenka.
Od Ace Combat 8 jsem očekával následující – Stejný styl jako 7, trochu lepší grafika a dostatek letadel a misí na vyblbnutí. Dostal jsem, co jsem očekával? Nikoliv. A to v tom dobrém smyslu. Ace Combat 8 zanechává 7 i Assault Horizon daleko za sebou prakticky ve všech ohledech. I v soundtracku.
Někdo nám tu trošku papkal steroidy
Ace Combat 8 by se dal shrnout: 7 na steroidech. A pořádné dávce. Vývojáři vzali všechno dobré z předchozího dílu a pořádně to přeleštili, nalakovali a pak si zapumpovali. Vznikl nám tu neskutečný macek, co se obsahu týče. Kampaň má rovných 30 misí, což je oproti 19 ze 7 hodně citelný posun. Kampaň mi zabrala necelých 20 hodin. Jízlivě si dovolím poznamenat, že je dlouhá jako posledních 5 dílů Call of duty dohromady. Zábavnost je ale na zcela jiné úrovni. Tam Call of Duty nemá šanci.
Proč srovnání s Call of Duty? Ace Combat 8 v jádru není nic jiného než Call of Duty v letadlech. Šílená, přepálená arkáda, která realismus viděla tak maximálně z rychlého letu ve výšce 10 000 metrů. To platí o herních mechanikách. Vzhledově je Ace Combat 8 realistický až až. Minimálně co se použitých letadel a techniky týče. Vývojáři si neodpustili pár sci-fi prvků, ale nejsou vysloveně rušivé a dá se říct, že takhle by to mohlo všechno fungovat. Když přivřeme oči.
Duch Kyjeva… teda Křídla z Theve
Ace Combat 8 se odehrává asi 10 let po 7 dílu. Situace ve Strangerealmu, jak se místní universum nazývá, je opět na levačku a je opět potřeba ji vyřešit. Vše začíná docela idylicky, hovíte si na záchranném člunu s kolegou a váš vrtulník se o pár metrů vedle postupně mění na ponorku na jedno potopení. Vyloví vás jiný a převeze vás na letadlovou loď Endurace. Endurance je poslední lodí zanikajícího státu, který zrovna prohrává válku. Naštěstí má na palubě velkého hrdinu zvaného Wings of Theve, kterého místní civilista zuřivě propaguje na sítích.
Takže začínáte jako obsluha zbraní v jeho F/A-18F a jste ujištěni, že se vám po jeho boku nic nestane. Jenže, hned na prvním letu se něco pokazí. Nejprve vám onen hrdina, reálným jménem Cope, řekne, že veškeré historky o něm jsou snůška keců. Sice vás ujišťuje, že je zkušený pilot a letíte do bezpečné oblasti, takže nic nehrozí. Nyní vám asi dojde, že po tolika ujištěních se to opravdu podělá.
Na běžném průzkumném letu máte tu smůlu a potkáte elitního letce s názvem Shadow 22, který má na Wings of Theve trošku pifku. Po krátkém souboji padnete do moře a znovu vás z něj tahá vrtulník. Bohužel, jen vás. Cope zůstane mrtvý v kabině a pohltí ho mořské hlubiny. V ruce vám zůstanou jeho psí známky a po zbytek hry vás doprovází jeho duch, či halucinace. Jak si jeho přítomnost ve vaší hlavě a jeho komentáře vyložíte, je čistě na vás.
Jenže s jeho smrtí vyvstane masivní problém – Wings of Theve nesmí zemřít. Někdo bude muset převzít tuhle nevděčnou roli velkého hrdiny. A ten někdo jste samozřejmě vy. Kdo aspoň trochu pozadí okolo Ducha Kyjeva z války na Ukrajině, všimne si jistých podobností. Dá se říci, že autoři jeho příběh použili jako inspiraci, na kterou nabalili hromadu dalších vrstev.
Příběh Ace Combat 8 má dost vrstev, na leteckou arkádu má příběh jak nějaké mnohahodinové RPG. Všechny varianty příběhů o pilotech, námořnících a podobně tu jsou. Do toho jsou zapleteny konspirační teorie, sociální sítě, manipulace s davy, super technologie… je toho prostě hodně. Základní premisa, že jste náhrada za padlou legendu, se velice rychle rozsype na vícero dějových linek, z nichž každá má svůj účel a dostatek prostoru.
Zatímco většina her se drží jednoho tématu, Ace Combat 8 jich má víc a střídá je jak se mu to hodí. Prim hraje sice vaše letka a posádka lodi Endurance, ale každé nakousnuté téma je zde rozvedené, popsané a v závěru příběhu i uspokojivě uzavřené. Příběh stojí sám o sobě a vy opět nemusíte znát nic z předchozích dílů. Pár návazností tu sice je, ale nic, co by si člověk velmi rychle nedomyslel. Do hry jste sice vrženi po hlavě a první dvě, tři mise sice koukáte a nechápete, co se kolem vás děje, ale zorientujete se. Nic jiného vám nezbyde.
Ostatně, ten efekt mírného zmatení osobně považuju za trochu autorský úmysl. V příběhu vás hra dost vede za ruku, ukáže, vysvětlí a nechá vás to zpracovat. A jde jí to velmi dobře. Možná vás to překvapí, ale příběh mi oproti 7 přišel o hodně osobnější, temnější a špinavější. Zatímco v předchozím díle byla většina postav jen hlas v rádiu, tady je v příběhových animacích potkáte osobně. Většina animací je přímo z vašich očí. Pokec v jídelně, briefingy, pomlouvání techniků v hangáru. Autoři Ace Combat 8 se opravdu snažili o to, aby dojem, že danou situaci prožíváte na vlastní kůži, byl co nejrealističtější. To se jim povedlo. Vtažení do děje a některé momenty dokázaly vyvolat husinu, úsměv na tváři a během poslední mise, i slzička málem ukápla.
Parťáci na bocích
V hratelnosti Ace Combat 7 a 8 prakticky nerozeznáte. HUD, ovládání a další prvky jsou totožné, nebo změny jsou tak minimální, že si jich všimnete opravdu po podrobném průzkumu. Jsou ale změny, kterých si všimnete na první dobrou.
V 7 byly členové vaší letky většinou jenom spojenecká letadla v misi a hlasy ve vysílačce. Tady máte 3 stálé parťáky – Baxtera, Costera a Tashu a společně tvoříte letku Joker. Ještě je tu spojenecká letka Queen vedená Kate Evansovou. Interakce mezi jednotlivými členy těchto dvou letek jsou kořením všech misí a jejich osudy jsou promyšlené a funkční. Jelikož členy letek potkáváte během animací, není problém si k hlasu ve vysílačce přiřadit i obličej, postavu a charakter. Vývojáři se opravdu snažily, aby každá postava v Ace Combat 8 byla zapamatovatelná, měla svoje silné a slabé stránky. Kupodivu se to promítá i do misí samotných. Během misí můžete své letce dávat základní povely a překvapivě vydávání povelů a komunikace s ostatními funguje lépe, než bych na první dobrou čekal.
Před každou misí se musíte připravit a už nepřipravujete jen svoje letadlo, ale stroje pro celou letku. Každá mise má specifické požadavky. Jedna se bude točit okolo boje ve vzduchu, další je proti pozemním cílům a vy vždy musíte vybalancovat rozvržení letadel natolik, abyste misi úspěšně zvládli. Předem podotýkám, že pokud hru budete hrát na nejnižší obtížnost, tohle nebudete muset řešit. Na nejlehčí obtížnost jsem většinu prvních misí prošel se základní F/A-18C a později přešel na F/A-18E s tím, úplně poslední mise jsem střídal odemknuté stroje čistě ze zvědavosti, nikoliv potřeby. Ale na vyšší obtížnosti je už vyžadováno větší přemýšlení, taktizování a údržba strojů. Tohle je asi nejvýraznější změna oproti předchozímu dílu. Je kupodivu i zábavná a funkční. Je to další vrstva hratelnosti, která vás víc vtáhne do děje.
Cože?!? Tolik misí?
Ace Combat 7 měl misí rovných 20, plus 3 později přišli v příběhovém DLC. No, tak autoři se tady s tím opravdu nemazali a v základu máme misí rovnou 30. Krom asi 4, které zabraly maximálně pět až deset minut, se délka misí motá okolo čtvrthodinky až půlhodiny. Jedna z misí, která se opravdu vryla do paměti mi zabrala asi 40 minut bez toho, aniž bych ji musel restartovat. Nebudu říkat která, ale nemůžu se zbavit dojmu, že na její vytváření si museli něčeho šňupnout a do toho vyhulit celý skleník marihuany. Ta mise je tak přepálená, šílená a zábavná, že jsem to hodně dlouho neviděl.
Díky postupné gradaci děje jsem si u 15 mise říkal ještě jedna, dvě a bude hotovo. U 22 jsem si říkal, že každá další je určitě poslední. Ostatně, brífinky to vždy naznačovaly, ale vždy se něco změnilo a vás čekala další. Z malé soukromé války dvou letek se postupně stává globální konflikt plný konspiračních teorií. Gradace a design misí jsou tomu perfektně uzpůsobené. Jsou mise, které nejsou tak akční, spíš vám něco vysvětlí a tyto pomalejší mise obvykle následují po totálním adrenalinovém rauši. Mnohokrát platí, že co se řekne na brífinku se během prvního střetu změní a celá mise má pak zcela jiný tón a úkoly. Když po dohrání přemýšlím, jestli mě nějaká mise opravdu těžce nebavila, nemůžu najít žádnou. Každá mise ze mě dostala pár kapek adrenalinu. Péče a pečlivý design je zde vidět z každého momentu hry.
Letecké orgie
Sice jsem většinu misí prošel střídání asi 4 strojů, nabídka letadel není chudá. Je tu v podstatě každý moderní bojový stroj, který dnes ještě létá, plus pár experimentů. Předchozím díle byl poměr západní/východní provenience strojů celkem vyrovnaný, v Ace Combat 8 hrají prim stroje západních mocností. Ač je svět Strangerealmu vymyšlený, většina bojové techniky je založená na té naší, dokonce i stejně pojmenovaná. Pokud máte přehled o současné výzbroji, nemusíte luštit, co znamená nějaké divné označení. Stroj je zde pojmenovaný stejně jako v reálu.
Letadla se dělí na 4 typy: Stíhač, Bitevník, multirole a elektronický boj. Stíhač má ve výbavě primárně výzbroj pro boj ve vzduchu a je rychlý a obratný. Bitevník je na bombardování pozemních cílů a boj s letadly se moc nehodí. Multirole je balanc těch dvou předchozích. Elektronický boj je zase podpora, která vám označuje cíle a pomáhá navádět rakety. Na vyšší obtížnosti je vhodné mít poslední zmíněný typ v týmu, protože vám to dost usnadní postup.
Osobní poznámka: S počtem a variabilitou letadel jsem velmi spokojený, co se týče počtu. Jenže hlavní mínus Ace Combat 8 je u mě absence mého milovaného Su-37, se kterým jsem prošel kampaň 7 asi 5… Absence tohohle mazlíčka mě dost zamrzela. Máme tu jiné varianty rodiny Su-27, ale i tak. Tenhle stroj tu prostě chybí. (Vůbec to nesouvisí s tím, že mám toto letadlo trošku nezdravě v oblibě).
Páčkovač doporučen
Ace Combat je série, která má kořeny na prvním PlayStationu, což pro někoho může být trochu problém. Mám nalétáno v DCS a dalších simulátorech tisíce hodin, ale v Ace Combat jsem na joysticku, i klávesnici dost bojoval s ovládáním. Nešlo prostě do krve. Po připojení Xbox ovladače ovládání bylo jednoznačně jednodušší a přívětivější. Platilo to pro 7, platí to očividně i zde. Popravdě, když jsem hru zapnul, připojil jsem automaticky i ovladač a ostatní varianty ani nezkoušel. Ovládání se nedočkalo nějakých extra změn, takže nemám důvod si myslet opak.
Kvalitní zpracování
Hra běží na Unreal Engine 5 a vše vypadá velmi dobře. Grafika i optimalizace jsou na velmi dobré úrovni. Během kampaně jsem nezažil jediný problém, nebo bug, který by mě nějak omezil. Je mi jasné, že hra má pár mušek, ale nic, co by vám zkazilo zážitek. Ace Combat 8 je velmi dobře vypadající a optimalizovaná záležitost. Další důkaz toho, že hře byla věnována opravdu nadstandardní péče.
Opravdu taková pecka?
Ace Combat 8: Wings of Theve měl u mě nemalá očekávání. Čekal jsem kvalitní akci, možná trošku přeleštěnou 7 s pár drobnostmi. Dostalo se mi výborné letecké arkády s výborným příběhem a opravdu dlouhou herní dobou. I když milovníci hardcore simulátorů můžou frflat, že to nemá s realismem moc společného, i jim hru můžu v klidu doporučit. Je to čistokrevný adrenalinový rauš který dokáže pobavit a i hardcore pilot si u něj skvěle odpočine. Tak, toto byly moje pocity z kampaně, jelikož servery hry v době psaní recenze ještě nefungovaly a multiplayer event pro novináře jsem díky práci prošvihl, nebyl v recenzi zmíněn. Možná později z něj udělám dojmy. V 7 jsem nebyl jeho fanda, ale co jsem koukal, tak změny v multiplayeru jsou větší, než v singleplayer složce.
A dodatek na závěr: Pokud hru předobjednáte, dostanete k Ace Combat 8 i Ace Combat Zero: Belkan War. Ten bude také podroben samostatnému testu.
Verdikt
Ace Combat 8 nezklamal. Dodal víc než se očekávalo a sváteční letci si hru užijou naprosto bez problémů. Milovníci Arkád a dobrých příběhů si taky přijdou na své
