Recenze Star Wars: Galactic Racer – Klasické Star Wars závody se vracejí
Tvůrci oblíbených závodních her Need for Speed a Burnout si pro nás přichystali závody ze světa Hvězdných válek. Ve Star Wars: Galactic Racer vás čeká nemilosrdný boj o titul galaktického šampiona.

Závodních her ze světa Star Wars je jako šafránu a prakticky od dob Star Wars Racer Revenge (2002) jsme se žádné nové nedočkali. A to byla rozhodně škoda. Aby se ledy hnuly a vzniklo Star Wars: Galactic Racer, bylo nutné vytvořit zcela nové studio Fuse Games. V něm najdete veterány ze studia Criterion Games, kteří stáli například za vývojem novějších dílů Need for Speed pod taktovkou EA nebo série Burnout.
Časově se Star Wars: Galactic Racer odehrává mezi šestým a sedmým filmem Hvězdných válek, tedy po pádu Impéria, kdy se Nová republika snaží dát galaxii do kupy, a to se jí ze začátku moc nedaří. Proto život v podsvětí bují a jeho nedílnou součástí jsou i závody speederů, především pak na okrajových planetách galaxie, kam nový úřední aparát nevidí, tedy na místech jako Jakku či Tatooine.

Ve hře se ujmete zkušeného závodníka a mechanika vznášedel Dariuse Paxe a vaším cílem bude propracovat se do nejvyšších pater galaktické ligy a porazit současného šampiona Kestara Boola. Ten má pochopitelně k dispozici obrovské množství kreditů, štědré sponzory a hlavně výkonné speedery. Vy naopak začínáte naprosto od nuly, s prázdnou peněženkou a jedním menším sponzorem.
Než se vrhnete do závodění, můžete si svého jezdce upravit k obrazu svému. Na výběr máte z několika závodních obleků a helem a to vše jde ještě doladit několika barevnými odstíny. Vybrat si můžete i z několika hlasů. Později máte možnost vybrat si ze čtyř druhů závodních vznášedel, tedy landspeederu, speeder biku, skim speederu a podraceru, což je už čistě závodní stroj, který pilotoval Anakin Skywalker v prvním Star Wars filmu.

V recenzi se nejvíce budu věnovat hernímu režimu Campaign, ale později jsou pro vás dostupné další. Scenarios, kde si postupně odemykáte ostatní závodníky použitelné v předpřipravených závodech, a Arcade, v němž máte na výběr z libovolného závodu, který si odemknete v kampani. Nakonec hra nabízí multiplayer pro až 12 hráčů. V tom se dokonce můžete levelovat a účastnit se delších šampionátů. Na začátku rozhodně doporučuju soustředit se na kampaň, kde si odemknete vše potřebné.
Vaší počáteční výbavou je jen landspeeder, ale právě ten mi nakonec přišel nejpřístupnější, protože je dobře manévrovatelný a už v základu se dobře ovládá. Příběhová kampaň se točí okolo galaktické ligy. Ta má několik fází a v každé z nich musíte úspěšně odjet několik závodů i na odlišných planetách a s různými podmínkami, jako je klasický závod na nejlepší umístění nebo eliminace, kdy je poslední závodník vždy vyřazen. Na každé planetě máte také závodnický hub The Puddocks, kde můžete narazit na ostatní závodníky a komunikovat se svým mechanikem Hibi, který prodává i vylepšení.
Příběhový režim vám nedá nic zadarmo
V rámci postupu v lize vám hra občas nabídne i náhodné události, při kterých se musíte rozhodnout mezi několika možnostmi. Můžete se třeba domluvit s oponentem a získat díky tomu více kreditů za výhru nebo naopak méně peněz a víc vylepšení pro speeder. Na výběr je také speciální prototypové vylepšení pro váš stroj, to ale může být závadné a při neopatrném zacházení přivodí explozi. Můžete se také rozhodnout ho nenainstalovat a počkat, až ho mechanik dokončí, nebo zaplatit kredity za jeho finalizaci.

Abyste mohli projet celou galaktickou ligu (těch je několik a každá má vyšší obtížnost), musíte mít vždy alespoň jeden galaktický token. Pokud vám tokeny dojdou, celý váš postup v lize se resetuje a musíte začít úplně od začátku. V závodě jde selhat tak, že svůj speeder zničíte nebo se neumístíte dostatečně vysoko. Podmínky pro úspěšné dokončení vidíte vždy při výběru konkrétního závodu. Ligou navíc vede několik cest, proto se můžete vyhnout těžkému závodu, ve kterém by vás prohra mohla připravit o celý postup.
Díky tomuto aspektu jsem ve hře na začátku trpěl a několikrát jsem se vracel na začátek ligy, což mi ale ve finále pomohlo být lepším závodníkem a najít si vlastní styl závodění. Jako nejúčinnější se ukázalo narážení do oponentů a jejich dočasné vyřazení z tratě spolu s předjížděním v nejdelších rovinkách.
Po dokončení závodu dostanete vždy na výběr jednu ze dvou až tří variant vylepšení statistik pro váš speeder, které s vámi zůstanou po celou ligu. Pokud přijdete o všechny galaktické tokeny, o všechna vylepšení pochopitelně přijdete též. Druhou důležitou odměnou jsou kredity, za které můžete nakupovat vylepšení statistik speederu i lepší součástky. O kredity naštěstí nepřijdete, ani když celou ligu prohrajete.
A právě tento systém mi pomohl jednodušeji zdolávat náročnější závody. Stačilo si našetřit dost kreditů a pak je ve velkém investovat do vylepšení, která byste jinak dostávali jen za zajeté závody.

Závody jsou nemilosrdné
Každá galaktická liga má náhodně vygenerované možnosti postupu, a pokud si vyberete tu špatnou, může vás to přijít draho. V samotných závodech nejde jen o to, jak rychlý máte speeder, ale i o to, jak dobře umíte manévrovat na unikátních mapách a jak si načasujete eliminaci protivníků na trati. Při dobře použité schopnosti zrychlení (afterburner) předeženete na cílové rovince klidně čtyři závodníky, což se mi dělo často. Naopak při špatném načasování a použití zrychlení do zatáčky celý závod prohrajete a zničíte si závodní mašinu.
Krom afterburneru je ve hře i schopnost Ramjet. Ta poskytuje masivní zrychlení, ale jakmile ji necháte zapnutou moc dlouho, může se váš speeder začít přehřívat a explodovat. Jako defenzivní protiopatření mají některé stroje zase dočasný energetický štít. Schopnosti si můžete kupovat i za kredity u mechanika.

Parádní zpracování jednotlivých planet
Co mě jako velkého fanouška Star Wars zaujalo, bylo zpracování jednotlivých planet a jejich závodních tratí. Ty byly velmi atmosférické a například na Jakku byla radost závodit okolo zbytků Star Destroyerů nebo zničených imperiálních walkerů AT-AT. Je vidět, že s prostředím si vývojáři dali skutečně záležet a nejde jen o prázdné lokace s nesmyslně rozmístěnými prvky, které by působily jako pěst na oko.
Závodit budete na pouštní planetě Jakku, lesní planetě se sopkami Lantaana, na zasněžené Ando Prime, nehostinném Sentinel One, na planetě s prstencem Derven Acos či na Craitu z 8. Star Wars filmu. Pochopitelně nesmí chybět ani všem dobře známý Tatooine, kde závodil mladý Anakin Skywalker se Sebulbou, který je mimochodem ve hře také.

Výkon a stabilita
Star Wars: Galactic Racer běží na moderním Unreal Enginu 5 a díky tomu také vypadá skvěle na OLED televizi. Hru jsem testoval na základním PlayStationu 5 a běžela na 60 FPS s občasnými menšími propady snímkové frekvence v náročnějších scénách s větším množstvím výbuchů. Rozlišení, ve kterém hra běžela, jsem bohužel neměl možnost zjistit, ale dle testů Digital Foundry hra běží v rozmezí od 1440p do 1690p.
Každopádně, hře by nejspíše více slušel režim s 90 nebo i 120 FPS. S přihlédnutím k náročnému enginu UE5 a dnes už poměrně starému hardwaru PS5 by ale dosažení takové snímkové frekvence při zachování současné grafické kvality nebylo jednoduché. Závody si i tak naplno užijete v 60 FPS.

Závěrečné zhodnocení
Star Wars: Galactic Racer vlastně ani nemám moc co vytknout. Jedná se o parádní závodní titul určený pro fanoušky klasického Star Wars Episode I Racer z přelomu století. Hra zaujme skvělým grafickým kabátkem, doprovodným soundtrackem a velkou mírou přizpůsobení vašeho závodního speederu. Určitě se k ní rád vrátím jako odpočinek od všech povedených open world her, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Hru doporučuju i všem fanouškům Hvězdných válek, kteří chtějí zažít čistokrevné závody na vznášedlech. Pochvaluji i přítomnost multiplayeru pro až 12 hráčů s možností levelování postavy.
Pro někoho může být problematická mechanika tokenů ligy, protože po vyčerpání všech musíte úplně od znova opakovat celou ligu, ale to je spíše problém prvních několika hodin, než si osaháte všechny herní mechaniky. Ač jde stále o závodní hru s opakujícím se gameplayem, vývojáři dobře snižují repetitivnost tím, že závody v ligách jsou náhodně generované, takže se ani po resetu ligy příliš neopakují.

























