Recenze Project Motor Racing: Ambiciózní simulátor, který zatím ztrácí dech
Realistické závody s autentickými zvuky i vozy, ale jízdní model a AI soupeřů potřebují doladit, aby hra mohla skutečně zazářit.
Jako nadšenec do závodních simulátorů jsem nemohl přehlédnout nový simulátor od Straight4 Studios Project Motor Racing. Od této hry jsem měl nemalá očekávání a doufal jsem, že půjde o další skvělý simulátor. Nabízí ale titul skutečně něco víc než konkurence?
Začnu pozitivně - zvuky v této hře jsou skvělé, autentické zvuky motorů vás v kokpitu přímo vtáhnou do atmosféry. K tomu určitě přidá i dobře zpracovaná grafika, hra vypadá velmi dobře - i když to není kvalita, kterou u závodního simulátoru hledáte jako první. Jako v každém pořádném simulátoru nabízí hra nepřeberné možnosti úprav vozu přesně podle vašeho stylu. Musím přiznat, že osobně si vystačím se základním nastavením balancu a do nastavování se pouštím jen výjimečně, většinou tehdy, když danou hru opravdu dobře znám.
Pro tuto recenzi jsem testoval hru s ovladačem PS5, abych zjistil, jaký zážitek nabízí hraní na gamepadu. Bohužel, musím přiznat zklamání z pocitu z jízdy i samotného jízdního modelu. Ani po delším nastavování jsem si na ovládání aut nezvykl - v některých zatáčkách jako by auto „plavalo“ a měl jsem pocit, že každá maličkost vede ke ztrátě kontroly, nebo že auto mi nedovolí jet na maximum. Zvláštní mi přišlo i to, že se mi paradoxně jezdilo lépe bez zapnutých asistenčních prvků než s nimi. Takzvaná racing line má nedoladěné brzdné body, kontrola trakce také působí zvláštně, a nejlépe uděláte, když si nastavíte manuál. Něco, s čím jsem se setkal poprvé, je nesoulad mezi různými vozy. V žádném z nich jsem neměl pocit plné kontroly, a pokud plánujete Project Motor Racing hrát s ovladačem, počkejte na aktualizace. Je to ale otázka vkusu a možná vám bude jízdní model sedět lépe než mně.
Tam, kde bývá v závodních hrách tradičně kámen úrazu, je opět umělá inteligence soupeřů. Ta je podle mě nejslabším článkem hry, několikrát jsem měl dojem, že mě boti na trati vůbec nevnímají a chtějí jen za každou cenu dojet co nejrychleji do cíle. Jako zkušený hráč závodních simulátorů jsem na to bohužel zvyklý, ale konkurence už dokazuje, že to lze udělat lépe. I zde vidím pro vývojáře prostor ke zlepšení.
Ani kariéra v Project Motor Racing však není žádná výhra. Jde spíše o jednodušší variantu, kde si na začátku zvolíte model sponzorství, tedy způsob, jakým dostáváte výplaty. Například model Šampiona znamená, že značka vám vyplatí zisk až po vyhraném šampionátu, zatímco klasický model „jezdící billboard“ přináší peníze za každý závod, kterého se zúčastníte. Přijde mi to jako lenivé řešení - konkurence tyto modely spojila do jednoho a peníze rozděluje dle výsledku a výkonnosti, což by mi dávalo větší smysl.
Poté si nastavíte rozpočet, za který pořídíte auto a vstupenku do soutěže. Čím prestižnější série, tím větší odměna za úspěch. A tím to vlastně končí, hra vás dál pouze hází do závodů a hlavním smyslem kariéry je jen sledovat statistiky.
Hra nabízí i multiplayer, ale ten jsem v rámci recenzní verze neměl možnost vyzkoušet. Právě tam by však mohla ležet nejsilnější stránka titulu, protože singleplayer mě příliš nenadchl.
Upřímně, kdybyste mi nabídli dvě „pilulky“, jednu s nápisem Le Mans Ultimate a druhou Project Motor Racing, bez váhání si vyberu Le Mans Ultimate. Ta mi navzdory absenci kariérního módu přijde promyšlenější a celkově lepší v každém ohledu. Hra působí poněkud prázdně a nedokončeně. Rozumím, že jde primárně o simulátor, ale i ten by měl mít nějakou hloubku a konzistenci - a to zatím konkurence zvládá lépe. Rád se ke hře někdy vrátím, ale aktuálně mě nedokázala udržet déle než pár hodin.
Verdikt
Pokud od Project Motor Racing očekáváte detailní, autentický a náročný závodní simulátor a vlastníte kvalitní závodní periferie, hra vás může zaujmout. Pro širší publikum či hráče na ovladači může být ale zatím méně přístupná a frustrující.
