Recenze The Precinct - V kůži policisty v příběhovém simulátoru
V naší recenzi jsme se vydali ve hře The Precinct do Averno City, abychom pro vás sepsali recenzi o tom, jak zde funguje místní policie.
Se mnou přijde zákon
The Precinct je izometrický sandbox ve stylu prvních dílů Grand Theft Auto. Za vývojem hry stojí indie studio Fallen Tree Games. Ve hře se ujmeme role Nicka Cordella, mladého policisty, který se dal k policii mimo jiné i proto, aby objasnil záhadnou vraždu svého otce. Ve městě, kde ale vládne zločin, to bude těžší úkol, než si původně myslel. Na našeho policistu tak čekají honičky, vandalové, ale i vrahové nebo mafiáni.
Jejich protivníci jsou zloději aut, vrahové a vyděrači
The Precinct vám během první půlhodiny hraní vysvětlí prakticky vše, co potřebujete. Vyzkoušíte si obyčejné pokuty za parkování, naháněčky autem, střelbu a krytí nebo akci ve vrtulníku. A tady přichází první problém, který jsem s hrou měl. Velmi rychle totiž vyčerpá obsah, který vám nabízí. Sice se snaží vaše směny oživit například zkoumáním místa činu, kde se stala vražda, ale faktem zůstává to, že po hodině hraní si budete přidat, že se už jenom točíte ve smyčce. Abyste se posunuli dál, musíte tady vyřešit 5 zločinů. Jinde zase 10 zločinů a tak pořád dokola.
Navíc ani těch typů zločinu není ve hře zrovna moc a zanedlouho se opakovaly. Tady vandal sprejuje, tady se perou dva bezdomovci, tady je zase střelba. Přiznám se, že bylo těžké se u toho později udržet, protože děláte prakticky to samé pořád dokola. Po nějakém čase to prostě přestane být zábavné. Tím spíš, že hra na vás hned na začátku vychrlí skoro všechny postavy, které se ve hře objevují. A ani jeden z nich se vám do paměti nijak nevryje. Ani teď si nevybavím žádné jméno vedlejší postavy. Dokonce ani k tomu hlavnímu hrdinovi si nějaký vztah příliš nevypěstujete. Hra se sice snaží a ukazuje vám příběh v pozadí toho všeho. Ten je ale bohužel slabý a nepříliš zajímavý.
Potřebuji posily
The Precinct vám vždy dá na výběr na začátku směny, co vlastně chcete dělat. Máte tu pochůzkovou činnost, kde obrážíte pěšky vám přidělený úsek města. Nebo se můžete vozit v autě a hlídat úseky silnice. Tady ale nastává další problém. Hra totiž příliš nezvládá situace, kde se děje až moc zločinu najednou. Dva zloději, co zrovna vykrádali byt se dali na útěk. Zatímco jsem jednoho pronásledoval, běželi jsme kolem vandala, co dělal bordel. Najednou jsem musel řešit jeho a aby toho nebylo málo, zrovna kolem projíždělo auto, co se přede mnou dalo na útěk a samozřejmě jsem ho musel zastavit. Bylo to vše hodně zmatečné a výsledku jsem tak přišel o dva případy.
Korunu všemu pak nasadil můj kolega, který druhého zloděje nebyl schopný chytit, takže jsem kvůli tomu přišel o část zkušenosti. Daleko lepší to bylo při pronásledování zločince v autě. Tady není problém si přivolat na pomoc další policejní auto, které vám s pachatelem pomůže. Ale i tady se může stát, že to vaši kamarádi jednoduše nezvládnou a pachatel vám ujede.
Vadí, Nevadí..
Některé případy v The Precinct pak musíte řešit podle určitých pravidel. Například na vandala nemůžete použít střelnou zbraň, někdy ani taser ne. A pokud omylem zasáhnete cizí auto, nebo jiného občana, hra končí a vy se vrátíte o kus zpátky. O to zajímavější je pak to, že například při přestřelce, nebo honičce v autě, je najednou jedno, že způsobíte pomalu víc škody, než ten, po kterém jdete. Tahle mechanika hry mi vážně pila krev.
Hlavně podle předpisů
Co se mi naopak líbilo, byl ten přístup k jednotlivým zločinům, které se ve městě dějí a pokud vše děláte tak, jak máte, hra vás za to odmění. Když uvidíte někoho sprejovat na zeď, není třeba ho zatýkat, jen musíte vybrat, jaký že zločin to vlastně spáchal a vše vyřešit jen pokutou. Pokud někoho zatknete, musíte mu sdělit jeho práva a pak ho sami, nebo pomocí jiného odvozu převést na stanici. Čím úspěšnější a preciznější jste, tím víc zkušenostních bodů nakonec získáte. Za tyhle body pak získáváte vylepšení pro našeho policistu ale třeba i možnost lepší výbavy, jako jsou třeba střelné zbraně.
Ale i tahle mechanika se časem omrzí. Jak už bylo řečeno, typů zločinu zase není tolik a vesměs se opakují. Averno City má pak tu nevýhodu, že ačkoliv je město plné aut a lidí, nikdy jsem neměl pocit, že by město nějak extra žilo. Vyjma stánků s párkem v rohlíku tu nějak chybí další věci co můžete dělat.
Rozbíjení mafie jako opakující se prvek
The Precinct nám nabídne i konfrontace s mafiány. Abyste dostali hlavního bosse rodiny, musíte nejdříve zklikvidovat jeho podřízené. To probíhá tak, že sbíráte důkazy. Většinou ty, které za sebou nechávají zločinci, které úspěšně pozatýkáte. Abyste tedy zatkli člena mafiánské rodiny, musíte sesbírat 8 důkazů. Teprve pak se odemkne možnost na jeho zatčení. Několikrát jsem se pak musel ptát, jak souvisí s mafií to, že jsem sebral nůž bezdomovci, co mě napadl na ulici.
Vedlejší aktivity
The Precinct si zřejmě uvědomuje, že toho po čase už nemá tolik nabídnout a proto nabízí i vedlejší aktivity po městě. Jsou tu třeba pouliční závody, nebo projíždění určitých úseků na čas. Tyhle aktivity mě ale osobně příliš nebavili a daleko více bych uvítal možnosti dělat různé věci mimo práci jako třeba zajít do baru na pivo.
Závěr
The Precinct bohužel působí nevyladěně a nedotaženě do konce. Ačkoliv nabízí určitou formu zábavy a snaží se, aby každá směna byla jiná, velmi rychle vyčerpá veškerý obsah, který nabízí. Příběh i postavy působí průměrně a jednotlivé mechaniky nepůsobí tak dobře, jak by měly. Tenhle policejní sandbox sice vyloženě nezklamal, ale na druhou stranu vám ani nedá důvod, proč byste u téhle hry měli zůstat delší dobu. Velmi ambiciózní hra zůstala bohužel nenaplněna.
Verdikt
The Precinct vypadal velmi ambiciózně, bohužel se z toho vyklubal průměrný titul, který má spoustu věcí nedotažených. Ačkoliv má hra dobré chvíle, tím že se vše začne velmi rychle opakovat, přestane i rychle hra být zábavná.