The Last of Us Part II Remastered – recenze vymazleného PC portu
Hráči na PC se konečně dočkali a i pro ně vyšel The Last of Us Part II Remastered. Jak dopadl tento vysoce očekávaný port a jak si vede v porovnání s prvním dílem?
Universum The Last of Us nabralo druhý dech a velmi k tomu přispěl i stejnojmenný seriál z dílen HBO. Hry z této série byly dlouhou dobu exkluzivka pouze pro herní konzole PlayStation a až v roce 2023 vyšel port prvního dílu. Letos jsme se dočkali pokračování.
Pokud jste hráli první díl na PC, víte, že hra vyšla v katastrofickém stavu a byla plná chyb, problikávání textur a i na poměrně výkonném hardwaru běžela mírně řečeno neoptimálně. Vývojáři sice hru během několika měsíců zlepšili, ale hořká pachuť ze spackaného vydání zůstala. Mnoho lidí tak mělo obavy, aby stejný osud nepotkal i druhý díl, a s potěšením mohu říct, že se vývojáři pořádně poučili a doručili více než příkladný PC port, který je navíc s plnou českou lokalizací.
- Vývojář: Naughty Dog
- Vydavatel: PlayStation
- Česká lokalizace: Ano
- Herní doba: 25+ hodin
- Cena: 1260 Kč
- Platformy: PC - Steam (recenzovaná verze), PS5, PS4
Za poskytnutí recenzního klíč děkujeme společnosti Sony.
Tam, kde první díl selhal, ten druhý uspěl
Hru jsem spouštěl se skepticismem a schválně jsem se nedíval na žádné rozbory výkonu na internetu. Možná proto jsem byl hned při spuštění mile překvapen tím, že hra nevyžaduje přihlášení k PlayStation Network účtu, které zde mělo být povinné, a bez problému jsem tento proces mohl přeskočit.
Poté jsem se vrhl na nastavení grafiky a obrazu a vše krom stínů jsem nastavil na maximum. Obtížnost příběhové kampaně se propisuje do dostupnosti zdrojů na mapě a nebezpečnosti nepřátel. Já zvolil obtížnost těžkou, tedy čtvrtou možnost z celkem šesti.
V první půl hodině gameplaye vás čeká uvedení do děje a prostředí a vše se orientuje okolo osady Jackson. Dojde k představení veškerých hlavních postav a dostanete první misi, kterou je průzkum perimetru a následná likvidace případných zombie.
Příběh vám nijak spoilerovat nebudu, ale poukážu na to, že děj se točí okolo pomsty, kvůli které budete cestovat tisíce kilometrů daleko. Navštívíte Seattle, ve kterém chaos vystřídal další chaos (špatnou frakci vystřídala ještě horší) a objevíte v něm jeden nový druh infikovaného – Shambler, což je zombie ve 4. vývojovém stádiu, který jednoduše řečeno vystřeluje z těla nebezpečné spóry. Naštěstí má stejnou slabinu jako ostatní infikovaní – oheň.
V kampani se setkáte s několika lidskými frakcemi a mnoha druhy infikovaných. Nepřátelé je téměř vždy možné zlikvidovat potichu, ale já raději vždy zvolil metodu rambo a zlikvidoval je střelnými zbraněmi na dálku nebo zbraní na blízko, což je ošemetné, protože musíte co nejvíce uhýbat útokům. Hra tedy klade důraz na stealth, přestože je možné se nepřátel zbavit i ve stylu Call of Duty různými zbraněmi – jen se musíte trefit, munice je totiž velmi limitovaná.
Překvapivě jsem se za celou dobu hraní nesetkal ani s jedním pádem a narazil jsem pouze na jeden bug při použití lana. Oproti prvnímu dílu je to obrovský rozdíl, nemluvě o optimalizaci, kterou si probereme v pozdější kapitole.
Na začátku kampaně a později v Seattlu si zahrajete i za Abby, postavu, kterou se rychle naučíte nenávidět. Přesto je její charakter důležitý a pomocí něj vlastně pochopíte, proč se příběh bude ubírat takovým směrem, jakým se ubírá. Během hraní budete přepínat mezi Ellie a Abby, což poskytne unikátní perspektivu na události ve hře.
Vylepšení postavy, schopnosti a zbraně
Ve hře nemáte žádný systém levelů, nýbrž schopnostní systém, kdy si můžete vylepšovat svou postavu i zbraně, takže si například vyrobíte rychleji lékárničku, nebo pokud dostanete jinak smrtelné poškození, sníží se vám zdraví na minimum, a nezemřete. Právě tato schopnost mi nespočetněkrát ušetřila mnoho času a nervů.
Zbraním vylepšujete statistiky jako jsou kadence, velikost zásobníku, přesnost nebo poškození. Vylepšujete si je pomocí součástek a jejich schopnosti skrze pilulky. Na obě tyto suroviny narazíte přirozeně v průběhu hraní, i tak se často vyplatí zacházet dále, i když riskujete, že narazíte na schované infikované, jako tomu bylo u mě, kdy na mě vyběhl zombie ze záchodů.
Nové zbraně můžete najít při průzkumu lokací a ke zpřístupnění dalších vylepšení pro schopnosti je třeba najít jakési manuály, které se obvykle nachází poblíž úkolových lokací, aby šly lépe najít a nemuseli jste kvůli nim prohledávat každou přístupnou budovu.
Celkově bych hodnotil tento způsob vylepšení kladně a nejedná se o žádný grind. Za zmínku stojí i to, že ze začátku hry máte možnost použít jen jeden druh pistole, ale díky pouzdru, které později najdete, jich můžete použít více bez nutnosti přepínání a přemisťování z inventáře. Každá zbraň, včetně různých pistolí, má specifický druh munice, takže je třeba své použití promýšlet a dobře prohledávat okolí.
Suroviny ale nebudete potřebovat jen pro vylepšení zbraní nebo schopností, nýbrž i pro craftování. Můžete si vyrobit molotov, tlumič na pistoli, lékárničku, dýmovnici a mnoho dalšího – všechny tyto předměty vyžadují konkrétní suroviny.
Nakonec je třeba zmínit, že pokud plánujete celou hru projít s jednou zbraní na blízko, není to možné. Ty se totiž rychle opotřebovávají, takže neustále musíte hledat nové předměty, kterými umlátíte bandity nebo zombie. Občas se mi stalo, že se mi rozbila pálka a došly mi všechny náboje, a to je pak velmi těžké zlikvidovat skupiny zombie, nemluvě o lidech se střelnými zbraněmi.
Ať už na likvidaci nepřátel použijete kteroukoli zbraň, bude téct krev proudem, jelikož vývojáři se nijak nedrželi zkrátka při ztvárnění nehostinného postapokalyptického světa. Tím pádem vaším denním chlebem bude podřezávání krku nepřátelům, ať už lidským, nebo nemrtvým.
Chování NPC postav
Chování umělé inteligence ve hře hodnotím celkově pozitivně. Nepřátelská NPC se vás snaží často napadat ze stran a nedělají očividné chyby jako u prvního portu. Hlavně lidští nepřátelé mohou být velmi nebezpeční, protože na rozdíl od hráče mají neomezeně munice a nevadí jim do vašeho krytu střílet klidně 5 minut, než přijdou posily.
Neomezenou munici mají i přátelská NPC, takže toho můžete využít k vašemu prospěchu. Občas se mi stalo, že mi Dina blokovala dveře, ale stačilo odejít opodál a šla za vámi, což dveře odblokovalo.
Komentáře od tvůrců hry
Vývojáři do hry implementovali jednu skvělou funkci, která mě jako nerda nesmírně zaujala, a tou jsou komentované cutscény od samotných tvůrců hry. Takže vám většinu okomentují tvůrci s různými zajímavostmi z produkce a často i osvětlí, proč se rozhodli, jak se rozhodli, což je paráda, protože se dozvíte další informace o příběhu a souvislosti, které by každého nemusely napadnout.
Tuto funkci můžete kdykoliv jednoduše zapnout v nastavení v sekci Za oponou. Na výběr máte z komentáře režiséra a druhou možností je popis vizuálních prvků na scéně. V jeden okamžik můžete mít zapnutý jen jeden styl komentářů.
Vývojáři také do remasteru přibalili tři vystřižené úrovně, které fungují jen částečně, protože byly ze hry odebrány v pre-alfa verzi. Prohlédnout si můžete i concept arty lokací. Dokonce i tento vystřižený obsah má připravené mluvené komentáře od tvůrců.
Kromě příběhového módu je ve hře i speciální mód No Return, ve kterém se budete snažit přežít co nejdéle v náhodně vytvořeném scénáři a budete moci hrát za o dost více postav než v klasické kampani. Navíc má každá postava speciální schopnosti, díky kterým můžete i nemusíte přežít déle.
Grafika a zvuk
Pokud jde o grafické zpracování, to vypadá naprosto skvěle a vývojáři mysleli i na takové detaily jako jsou popisky certifikátů na zdech opuštěných budov nebo fotografie rodin, které před apokalypsou obývaly konkrétní domy. Ty jsou navíc pro každou budovu ve hře unikátní.
Jelikož je příběh hry vyprávěn i pomocí připravených scén, můžete si domyslet i plno věcí. Například uvidíte u stěny čtyři kostlivce se šmouhami od krve za nimi, hráč si jednoduše domyslí, že tito lidé byli zastřeleni, což obvykle potvrdí i vzkaz, který je mimochodem také lokalizovaný do češtiny.
Samotná prostředí vypadají neuvěřitelně dobře, mají realistické nasvícení a dávají smysl. I když se obvykle jedná o zničené a zarostlé budovy, ze všech čiší, že jsou originální a nejedná se jen o styl, že každou budovu můžete najít na více lokacích ve hře.
Zpracováním lokace města Seattle si vývojáři dali velmi záležet a na začátku jim hrubý nákres města poskytlo jiné partnerské studio Sony, a to Sucker Punch Productions. Herní mapa Seattlu je částečně založená na mapě ze hry Infamous Second Son. Mysleli i na to, aby zaplavené části města byly realistické, takže jsou inspirované skutečnými modely vývoje záplav, což je patrné především v lokaci Seattle.
Špičkové je i zvukové podání – to nejvíce vynikne při použití sluchátek, díky kterým lépe uslyšíte detaily jako je pohyb stromů ve větru nebo zombíky schované v budově poblíž. Při průchodu podzemními lokacemi je zvuk klíčový – můžete tak jednoduše identifikovat nepřátele, i když je nevidíte.
Každý specifický druh nakaženého dělá jiný zvuk a lidé zase spolu komunikují a z jejich dialogů se můžete dozvědět dodatečné informace o kontextu k příběhu. Soundtrack v cut scénách je také skvělý, stejně jako animace postav.
Optimalizace na jedničku
Remaster prvního dílu byl při vydání katastrofa a v případě druhé hry je situace diametrálně odlišná, jelikož i na mé průměrné sestavě s grafickou kartou RTX 4060 Ti, starším procesorem Intel i5 a 32 GB RAM hra běžela perfektně. Hrál jsem na maximální detaily, jen jsem o jeden stupeň snížil stíny.
Framerate se pohyboval v rozmezí 75 až 120 fps při použití DLSS v režimu quality v 2K rozlišení. V interiérech se snímková frekvence pravidelně držela okolo 100 fps Upscaler ve hře zužitkují i majitelé karet od AMD, a dokonce i Intelu, takže by se dalo říct, že plynulý zážitek budete mít na grafické kartě jakéhokoliv výrobce.
Jediné, co bych mohl vytknout, jsou občasné záškuby při načítání dalších lokací, jelikož ve hře v 95 % nenarazíte na žádné načítací obrazovky – vše se načítá buď v rámci cutscén, nebo v pozadí, když přejdete určitou část lokace (načítací proces obvykle začne u dveří nebo když při cestování na koni přeskočíte určitou překážku).
Optimalizace je tedy na špičkové úrovni a je vidět, že si vývojáři opravdu dali záležet. Navíc, abyste dosáhli optimálního výkonu, v nabídce grafického nastavení máte obrovské množství přepínačů, jak si hru přizpůsobit, aby běžela dobře i na vaší sestavě.
Závěr
Druhý díl The Last of Us rozhodně všem doporučuji – jedná se o skvěle zpracovaný PC port, a pokud si hru chcete opravdu užít, určitě si zahrajte i první díl, jelikož díky němu vám bude hra dávat větší smysl a víc se vcítíte do postav. Snadněji pochopíte, proč se vlastně chovají tak, jak se chovají. Oproti prvnímu dílu má Part II zásadně lepší optimalizaci, hratelnost a vylepšené mechaniky. Skvělým bonusem jsou i komentované scény od vývojářů.
Zkrátka The Last of Us Part II Remastered je ukázkou toho, jak by měl vypadat správný port konzolové hry bez jakýchkoliv kompromisů a s pár bonusy navíc. Hře vlastně nemám moc co vytknout – snad jen občasné škuby při načítání prostředí na pozadí nebo situačně krkolomné ovládání koně.
Verdikt
The Last of Us Part II Remastered je skvěle vypadající titul s důrazem na detaily a naprosto skvěle napsanými dialogy a postavami. Hra vás pohltí svou hutnou atmosférou a realisticky zpracovanými postapokalyptickými lokacemi. Skvělým bonusem je i plná česká lokalizace a různé bonusy, které do hry vývojáři přibalili.
